Trápení, ale naštěstí s dobrým koncem. Tak se dá charakterizovat třetí kvalifikační vystoupení reprezentační rezervy. Povinné vítězství vydřela, ovšem bylo to bez jakéhokoli lesku.
Výkop za dveřmi a na stadionu Ta Qali, rozlehlém kolosu pro tisíce diváků, pusto a prázdno. Jen pár domorodců a skupinka českých fanoušků, vedená Olinem Kutáčem, jehož buben se snažil alespoň trochu pozdvihnout komorní atmosféru. Z tribun bylo slyšet všechno, i pobídka: Začněte hrát! Prvních patnáct minut jakoby hostující mladíci spali. Podle prognóz měli slabšího soupeře pořádně přitlačit k pokutovému území, jenže nic takového se nekonalo. Jen kupa chyb. Příklad? Piták posílá snadnou hlavičku ne před sebe, jak okolí i on předpokládal, ale za svá záda. Polák se zase napřahuje, posílá oblouček za obranu, ovšem v daném prostoru na dvacet metrů nikdo.
Naopak se musela tužit česká defenziva. Postaral se o to jediný hráč: hbitý útočník Mifsud. Skvělá technika, raketový start, klamání tělem, to byly zbraně, kterými ničil své strážce. Ti nestíhali. Hlavně Jiránek by o tom mohl povídat. U postranní čáry se nalepil na Mifsuda, na kterého mířila přihrávka, maltský expres pustil míč mezi nohama a než se Jiránek stačil otočit, byl u šestnáctky. Prudce vypálil, ale gólman Chvalovský nepříjemnou dělovku, i když s velkými problémy, zpacifikoval. Brücknerovi svěřenci pak o fous přidali. Vynutili si převahu a vytvořili si i šance. Kobylík unikl po pravé straně, odcentroval na zadní tyč, ovšem Barošově hlavičce scházela prudkost. Vzápětí se blýskl Piták: protáhl se kolem Foraceho a poslal před bránu střílený centr. Vachoušek i Baroš se po něm skluzem vrhli, ale balon byl rychlejší proletěl do zámezí. Gól si nevymodlil ani Baroš. Po Kobylíkově kolmici se řítil do pokutového území, dal si míč před Foraceho a upadl. Albánský rozhodčí mu však na špek neskočil. Baroš se chvíli zlobil, ovšem pak to vzal za mnohem lepší konec. Podnikl výpad po pravém křídle, hledal Kobylíka, jenže ještě před ním se k míči dostali domácí obránci. Sečteno a podtrženo: pětačtyřicet minut v tahu a uklidňující branka nikde. Po přestávce dobývání maltské tvrze pokračovalo. Piták naservíroval míč Vachouškovi, ten se rozmáchl na mocný volej, ale nevyšel mu. A Kobylíkova dorážka skončila na horní síti. Pak se ale hosté přece jen potkali s přesnou koncovkou. Bylo to po brněnsko-ostravské spolupráci. Baroš přihrál Polákovi, ten mu za okamžik oplatil a Baroš, který se mezitím bleskově přesunul do šestnáctky, ze dvou kroků pohodlně balon uklidil k tyči 1:0.
Fotbal, který by potěšil hrstku diváků, se však nadále nehrál. Hodně snahy, ale málo skutečného umu. Přesto mohla "lvíčata" zvýšit skóre. Malťané zahráli "malou domů", jejich gólman vzal míč do náručí a arbitr nařídil nepřímý kop. Kobylíkova rána ovšem prosvištěla kolem protilehlé tyče. V závěru se štírek Mifsud ocitl před Chvalovským, ale Grygera mu v poslední chvíli míč ukopl.
