FOTBAL.CZ - Detail zprávy - Football association of Czech Republic - czech, cesky, cech, eech, sport, soccer, fotbal, football, cup, fussball, futsal, statisti, result, league, fixture, champion, qualifi, new, calcio, team, national, club, kopaná
Horní navigační lišta




RSS kanál
[Odkazy na články]
Ikonka serveru
[Ikonka pro vás]
Kluby-Slavia
30.3.2005

Tváře do paměti


JAN KOŠEK (1884 - 1927), útočník se skvělým atletickým fondem, mimořádně rychlý, s dlouhou kličkou a tvrdou střelou nártem, o níž se dodnes vyprávějí legendy, byl v letech do první světové války po celé Evropě nejproslulejším českým fotbalistou. Do Slavie přišel roku 1903 z Unionu Praha a s výjimkou krátkého období (1904-05) byl jejím hráčem až do konce kariéry v roce 1912. Jeho syn byl koncem 30. let reprezentačním obráncem v ledním hokeji.

JOHN WILLIAM MADDEN (1865 - 1948), skotský trenér, bývalý hráč Celtiku a dvojnásobný reprezentant, přišel do Slavie roku 1905, v Praze se oženil a žil tu až do smrti. Byl u nás prvním fotbalovým trenérem v pravém slova smyslu, ve Slavii vykonal do roku 1929, kdy odešel do výslužby, nezměřitelné dílo; škoda, že jeho schopností nebylo využito i u národního mužstva, jehož sestavování bylo výsadou asociačních kapitánů - předsedů mocné Středočeské župy. Proslul nejen originálními metodami a osobitým přístupem k hráčům, ale i nesporným léčitelským uměním.

JAN VANÍK (1892 - 1950), střední útočník nebo vedle Piláta, se kterým tvořil fantastickou dvojici, levá spojka. Jemný technik a při střelbě velmistr falší. Z SK Letná přes SK Bubeneč přišel roku 1916 do Sparty. Když se z války vrátil s trvalou invaliditou (průstřel ruky), která mu zmemožnila vykonávat povolání malíře pokojů, získala ho Slavia nabídkou úřednického zaměstnání. Sloužil jí až do konce své kariéry v roce 1926, v úvodních ročnících ligy stačil ještě dát 19 gólů. V 12 mezistátních zápasech skóroval devětkrát.

FRANTIŠEK PLÁNIČKA (1904 - 1996) nejlepší český a podle mnoha znalců spolu se Španělem Ricardem Zamorou i evropský brankář meziválečného období, 73násobný reprezentant a častý kapitán národního mužstva, vicemistr světa 1934 a účastník MS 1938. Začínal ve Slovanu Praha VII, před příchodem do Slavie (1923) vystřídal několik malých klubů a dokonce zkoušel štěstí i ve Spartě. Za Slavii chytal v 969 utkáních, jeho kariéru ukončila zlomenina ruky v utkání MS 1938 s Brazílií (1:1), vzdor které dochytal zbývající minuty hrací doby i celé prodloužení!

ANTONÍN PUČ (1907 - 1988), levá spojka nebo křídlo, vynikající střelec, člen Klubu ligových kanonýrů se 123 ligovými góly. Ze smíchovských klubů Čechie, kde hrál do 13 let, a SK přišel roku 1925 do Slavie a její dres pak oblékal až do roku 1938, kdy ještě načas posílil Viktorii Žižkov. V 60 mezistátních zápasech dal 34 gólů, což je stále reprezentační rekord. Vicemistr světa 1934, hrál i na MS 1938.

VLASTIMIL KOPECKÝ (1912 - 1967), slávista tělem i duší, který v červenobílém dresu zemřel při utkání starých gard, levá spojka, v případě potřeby záložník, excelentní technik, výtečný nahrávač i střelec, s 252 góly člen Klubu ligových kanonýrů, vzdor malé postavě vynikající hlavičkář, vyrostl v Rapidu Vinohrady, do Slavie přišel roku 1931 a několik dní poté debutoval v národním mužstvu, v němž sehrál - přes sedmiletý výpadek v době jeho vrcholné formy, způsobený okupací a válkou - 23 zápasů, účastník MS 1934 a 1938, hrál I.ligu až do roku 1950 celých 19 let za Slavii!

JOSEF BICAN (1913 -2001), nejzářivější legenda českého fotbalu, střední útočník mezinárodní třídy, který se za šťastnějších okolností mohl stát světovou hvězdou. Syn českých rodičů z Vídně začal hrát za Herthu, v jejímž dresu utrpěl jeho otec smrtelné zranění, v rakouské lize debutoval v Rapidu a nastřílel v ní (i za Admiru) 197 gólů. Jako 19násobný reprezentant Rakouska hrál i na MS 1934. Nabídku Slavie přijal s nadšením, dokonce přestoupil z vlastní vůle z respektovaného Rapidu do chudší a ne tak úspěšné Admiry, ale přes všechnu snahu směl obléci dres Slavie až na podzim 1937. Ještě v tom ligovém ročníku se stal králem střelců a trůn si udržel až do roku 1947! Roku 1938 byl připraven reprezentovat na mistrovství světa, ale lajdáctvím nebo zlomyslností anonymního úředníka byla jeho žádost vyřízena až po návratu mužstva z Francie. S Bicanem ve středu útoku mohly výsledky vypadat jinak... Vinou válečných let, kdy dozrál do oslnivé formy, sehrál za ČSR pouze 14 mezistátních zápasů, ve kterých stačil dát 12 gólů. Roku 1949 přestoupil, či spíše byl přestoupen, do Vítkovic, kde ztratil rok v divizi, ale roku 1950 se ještě jednou stal králem ligových střelců. Přes Hradec Králové (1952) se vrátil do Slavie, kde pak působil i jako hrající trenér. Ligu hrál ještě roku 1955 - v 42 letech. Nastřílel v ní celkem 447 gólů! V trenérské roli pak strávil tři roky i v Belgii.

RUDOLF VYTLAČIL (1912 - 1977), výtečný křídelní útočník, jehož kariéra trpěla častými zraněními, později vynikající osobitý trenér, především znamenitý psycholog, byl Čech z Vídně, kde začal v předměstském Schwechatu, hrál pak za řadu vídeňských klubů, s Rapidem se v letech 1929 a 1930 stal mistrem Rakouska, jež reprezentoval jako dorostenec. Roku 1935 přišel do Slavie, za kterou hrál do roku 1944; byl vyhlédnut za nástupce Puče, ale dlouho vedle něho čekal na plnou příležitost. Proto také reprezentoval pouze jednou v roce 1936. V závěru kariéry oblékl i ligový dres SK Nusle. Jako trenér začínal v Meteoru České Budějovice, který roku 1946 překvapivě přivedl až do kvalifikace o postup do ligy. Vedl pak řadu týmů I. i II. ligy. Roku 1957 se stal ústředním trenérem, v letech 1959-62 dovedl národní mužstvo k 3. místu na ME a pak do finále světového šampionátu 1962. Roku 1964 byl trenérem stříbrného olympijského mužstva v Tokiu, velmi úspěšně pak působil i v Rakousku a Bulharsku.

JIŘÍ HILDEBRANDT (1933), jeden z nejlepších českých stoperů 60. let, začínal ve Stodůlkách u Prahy, "objevila" ho vojna v Dukle Tábor, kde při vzájemném přátelském mači padl do oka Bicanovi. Roku 1955 přišel do Slavie, byl jí přes různé nabídky odjinud věrný po celé její nejtěžší údobí a jako kapitán ji přivedl zpět do extratřídy. Pozoruhodný byl i profesí pokrývače, kterou vykonával po celou dobu kariéry ligového hráče. Za národní mužstvo si v Popluhárově éře zahrál jednou roku 1959 - jako střídající levý bek.

JAN LÁLA (1938), bleskurychlý ofenzívní obránce mezinárodní třídy, začínal v Meteoru Žižkov, jako dorostence Čechie Karlín ho po úspěšné reprezentaci v turnaji UEFA 1956 přivedl technický přestup do Slavie. Věnoval jí (s výjimkou vojny v Dukle Pardubice) nejlepší leta, i když na něho byl vyvíjen veliký tlak, aby přešel do Dukly. Odolal i po světovém šampionátu v Chile 1962, kde se stal vicemistrem světa, i když červenobílí se pak trápili v II. lize. Reprezentoval v 37 zápasech, v závěru kariéry hrál ve švýcarském Lausanne.

FRANTIŠEK VESELÝ (1943), syn i otec stejnojmenných prvoligových útočníků, český Matthews - s padesátkou na krku ještě jezdil hrát do Rakouska. Do Slavie ho jedenáctiletého přivedl Emil Seifert, když ho objevil v turnaji uličních mužstev. Jeho otec hrál ligu za Židenice, Čechii Karlín a roku 1951 i za Slavii a on se vydal jeho stopou - na křídle. Leta 1962-64 strávil v Dukle, ale vrátil se a sešívaný dres oblékal dalších 15 let! V sezoně 1980/81 hrál rakouskou ligu v barvách vídeňského Rapidu. V národním mužstvu sehrál 34 utkání, roku 1976 se stal mistrem Evropy. Hrál i na MS 1970. Za Slavii kopal i jeho syn.

PAVEL KUKA (1968), Fotbalista roku 1994, vynikající hrotový hráč a střelec, odchovanec Slavie od žáků. Až roku 1993 odešel do německého 1. FC Kaiserslautern; tři roky poté patřil k držitelům Německého poháru a po dalším roce k mistrům bundesligy. Jeho dalšími působišti byly Norimberk a Stuttgart. Po návratu do vlasti (2000) koná opět Slavii cenní služby. V 87 mezistátních zápasech nastřílel 29 gólů, v Klubu ligových kanonýrů činí jeho zápočet 142 úspěšných zásahů.

nic
  Informace o klubu
 
Základní data
Historie klubu
Prvoligová premiéra
V proměnách času
Klubové rekordy
 


nic

WebToDate