K poslední přípravě před únorovou kvalifikací MS odcestoval náš tým na jih Evropy, kde nás ve dvou zápasech hostilo Slovinsko. Tohoto soupeře jsme na našich palubovkách přivítali letos na jaře a dvakrát jsme zvítězili. Proto se od našich hráčů čekalo, že prokáží připravenost na kvalifikaci nejen kvalitním výkonem, ale také solidním výsledkem. Bohužel se tak nestalo.
Trenér Michal Stříž spolu se svými asistenty Krakovčíkem a Wonkou povolali tentokrát třináct hráčů, protože chtěli dát prostor co největšímu počtu borců, se kterými je možné počítat pro kvalifikační boje. Doma stále zůstával Buček, který je čerstvě po zranění, ale jinak byl kádr složen podle představ trenérů. Nikoho však příliš nepřesvědčil.
Po jednom tréninku před odjezdem, který se konal v Nymburku, a jednom na slovinské palubovce museli trenéři nechat jednoho hráče odpočívat a druhý zápas absentoval zraněný Speierl.
Do odvety trenér Stříž do branky postavil Krayzela, který se odvděčil vynikajícím výkonem. Čtveřice před ním byly přeházeny, na lavičce čekali na šanci Dlouhý a Mareš. První čtyřka Sluka, Rajnoch, Slunéčko, Vladyka předváděla velmi pohledný futsal.
Branky ale začala dávat druhá čtyřka. Po minutě a půl pobytu na hřišti v obou zápasech poněkud nejistý domácí brankář vyrazil před sebe lehkou střelu Vrabce a překvapení obránci nechali důrazného Hladíka vrátit míč až do sítě. Hladíkovi tento počin zvedl sebevědomí a v dalším průběhu byl společně s Krayzelem nejlepším hráčem na hřišti.
První poločas skončil tak, jako první půle v prvním utkání - tedy 1:0 pro nás. Přinesl vyrovnaný boj, Slovinci posílení o dva legionáře - Gačnika a Simeunoviče - byli v soubojích jeden na jednopho nebezpečnější, ale vázla souhra a tak z těchto minisoubojů nevyprodukovali nebezpečné zakončení.
Druhý poločas začala druhá čtyřka, v první nahradil Mareš Vladyku. Když po třiceti vteřinách musel Karel Vrabec střídat po úderu soupeře do oka, netušil, že se tím obírá o další plus bod. Hladík dostal ideální přihrávku od Mičkala a proměnil - 2:0. Slovinci pak začali přitápět pod kotlem, naše čtyřky se povětšinou bránily, ale při zisku míče byly naše výpady nebezpečné. Několikrát Krayzel či první hráč po výhozu našli dlouhým míčem vysunutého útočníka, leč žádný z těchto nájezdů se neujal.
Když už to vypadalo, že soupeř ze stálého tlaku a ostřelování Krayzela musí vyrovnat, naběhl si na aut Dan Rajnoch a z 11 metrů překvapil Majcena. Stalo se tak v 31:12. Následující střídání se celé odehrálo na naší půli, Slovinci nechtěli dát kůži zadarmo, ale kvalitní obrana za zády s Krayzlem udělala jen jedinou chybu. V 36.minutě stáhl Mičkal za dres soupeře v šestce a kopala se penalta. Gačnik nedal Krayzelovi sebemenší šanci.
Hra dále plynula spíše na naší půli, když necelé dvě minuty před koncem přišel záblesk Jakuba Slunéčka. Nenechal si vzít míč, postupoval po pravé straně na branku a vynutil si na Danilo Gučekovi faul, který rozhodčí ocenili žlutou kartou. Protože Guček za podobný zákrok opět na agilního Slunéčka již jednu měl, musel pod sprchy a my jsme mohli dohrát utkání v exhibici na polovině hřiště.
Odveta se tedy podařila, celkový dojem z obou utkání byl spíše rozpačitý, ale věřme, že do kvalifikace se forma nominovaných zvedne a z dvojutkání ve Slovinsku si vezmeme ponaučení.
