K poslední přípravě před únorovou kvalifikací MS odcestoval náš tým na jih Evropy, kde nás ve dvou zápasech hostilo Slovinsko. Tohoto soupeře jsme na našich palubovkách přivítali letos na jaře a dvakrát jsme zvítězili. Proto se od našich hráčů čekalo, že prokáží připravenost na kvalifikaci nejen kvalitním výkonem, ale také solidním výsledkem. Bohužel se tak nestalo.
Trenér Michal Stříž spolu se svými asistenty Krakovčíkem a Wonkou povolali tentokrát třináct hráčů, protože chtěli dát prostor co největšímu počtu borců, se kterými je možné počítat pro kvalifikační boje. Doma stále zůstával Buček, který je čerstvě po zranění, ale jinak byl kádr složen podle představ trenérů. Nikoho však příliš nepřesvědčil.
Po jednom tréninku před odjezdem, který se konal v Nymburku, a jednom na slovinské palubovce museli trenéři nechat jednoho hráče odpočívat a pro první zápas vytáhli Černého Petra Slunéčkovi .
V úvodním zápase se trenér Stříž rozhodl pro Stejskala v brance a před ním operovala osvědčená čtyřka za Španělska Vrabec, Sluka, Dlouhý, Mareš, kterou nahrazoval kvartet Rajnoch, Speierl, Hladík, Vladyka. Úvod přinesl tradiční oťukávání soupeřů, ale naši měli přece jen více míč u nohy. Přesto však první střelu mezi tyče vyslal soupeř, střela Kose však neměla přesnost. I další nebezpečná situace se udála před Stejskalovou brankou, míč nastřelovaný na zadní tyč jedním ze zadáků domácích však naštěstí nenašla adresáta.
Pokud by se v procentech vyjadřoval poměr držení míče, určitě bychom na tom byli lépe než domácí, gól však stále nepřicházel. Šance ke skórování však byly. V 8.minutě putoval míč při rychlé akci po ose Vrabec - Sluka, ale neskončilo to úspěchem, stejně jako o minutu později, když Mareš vybojoval míč a šel sám na branku. I v tomto případě šel ale míč mimo. Devátá minuta byla opravdu rušná neboť i soupeř se dostal do šance, Boštjan Guček však z úhlu pálil jen do Stejskala.
Ale i druhá naše formace se dostávala do některých šancí. Hladík prohazoval míč z úhlu na nabíhajícího Vladyku, ten se ale s míčem nepotkal. Náš tým měl v těch chvílích míč více u nohy, ale soupeř se zatahoval do obranné ulity, se kterou jsme si příliš nevěděli rady. Nedařilo se nám překonávat zataženou obranu a tak většinu šancí jsme měli při vypíchnutí míče při obranné fázi. Málokdo si troufl individuálně projít obrannou domácích, výjimkou byla výborná akce Speierla, ale ani ta nepřinesla změnu skóre. Okolo 14.minuty přišly slabší chvíle do té doby solidně hrajícího Rajnocha. Během dvou minut totiž předvedl téměř na stejném místě na polovině hřiště tři nedovolené zákroky, což později vyústilo ve výhodu DP pro domácí.
Úvod poslední pětiminutovky první půle však vyzněl pro nás. Vytvořili jsme si opět tlak, který byl ale stále platonický. Ale v 16.minutě jsme se konečně mohli radovat - Vypíchli jsme soupeři míč a v brejkové situaci dokázal Vrabec poslat míč podél netakticky vyběhnuvšího gólmana Majcena poslat do sítě !!! O chvilku později měl stejný hráč šanci snížit, ale jeho střelu již gólman domácích poslal na roh. Domácí se snažili o vyrovnání a dočkali se šance v podobě DP, ale Jančič netrefil branku. poslední šanci poločasu jsme měli my. Stejskal provedl dlouhý výhoz, Vladyka s Hladíkem šli na jediného obránce domácích, druhý z nich však jen těsně minul při koncovce branku.
Vstup do druhé půle, do které vstoupila první čtyřka, jsme měli velice dobrý. První šanci si vypracoval Mareš, který se výborně uvolnil na vápně, ale jeho střela trefila jen Majcena. Z úvodního tlaku jme si vybojovali sérii tří rohů, ale nic z toho nebylo. A tak celá naše úvodní převaha vyšla zcela naprázdno. Po třech minutách přišlo střídání a bylo vidět, že trenéři stáhli Rajnocha a Hladíka, které nahradili Mičkalem a Majkutem. Jenže ani jeden z nich nedokázal svého předchůdce plně nahradit. Mičkal přišel zanedlouho o míč a po rychlé akci Rozman vyrovnal na 1:1. Další šance domácích na sebe nenechaly dlouho čekat a bylo jasné, že obraz hry se zcela změnil. Slovinců bylo najednou plné hřiště a jen návrat první čtyřky dokázal občas dostat protivníka pod tlak. Ve 29.minutě se dostal do šance Vrhovec, ale naštěstí ztroskotal na Stejskalovi. Na druhé straně se uvolnil Vrabec, mohl jít sám, ale právě Vrhovec ho za celu ŽK zastavil. Za chvíli jsme zahráli dobře přímý kop, ale Majcen dobrou Marešovu trefu vytlačil na roh. Jenže i první kvartet inkasoval. Stalo se to v 29.minutě, kdy byl Rozman na konci kombinace, která začala po rozehrání autu. Stejskal byl bez šance a my prohrávali 2:1.
To opět vlilo energii do žil našeho soupeře a o dvě minuty později musel hasit nebezpečí Speierl, který byl rád za to, že rozhodčí vytáhl jen kartu žluté barvy. Jenže pohromu neodvrátil na dlouho. Ve 33.minutě zápasu uvolnil Rozman Boštjana Gučka, který si dovolil udělat kličku i Stejskalovi a zvýšil na 3:1 pro domácí. To již zavánělo debaklem, naštěstí se však domácí opět stáhli . To ale nijak nepomohlo našim hráčům. Stereotypně se snažili projít bez nápadu obranou, což nevedlo k úspěchu. V závěru zápasu téměř nechodili ze hřiště Sluka s Vladykou, ale ani přítomnost první čtyřky, kde právě Vladyka nahradil Mareše, nám nepřinesla gólový efekt. Naše branka na konečných 3:2 padla prakticky se závěrečnou sirénou, když Slukou zahraný rohový kop si domácí sami srazili do branky ..........
