Proti nejdisciplinovanějšímu latinskoamerickému týmu (řada hráčů hraje v Itálii) jsme na postup do semifinále potřebovali vyhrát, bylo proto nesmírně důležité neinkasovat první branku, protože Argentina, když vede, jen málokdy svoji šanci pustí. Bohužel hned v první minutě potrestal nedůraz Dlouhého nejlepší hráč Argentiny Sanchez a sólový nájezd zakončil technickým dloubnutím. Vedení Argentině vyhovovalo, držela míč, výborně kombinovala a naši hráči hráli ustřašeně a bez sebevědomí v útočné fázi.
Za svoji pasivitu jsme také pykali, když se z čistajasna do míče ze 13 metrů opřel Gimenes a s pomocí teče Slukových zad nedal Krayzelovi šanci. Už se zdálo, že tento stav vydrží do půle, když soupeřův brankář nepochopitelně rozehrál na nohu Michala Mareše a jeho střelu do prázdné branky zachytil Sanchez rukou na brankové čáře a z penalty snížil Rajnoch. Bohužel kapitán Argentiny Sanchez mohl ve druhé půli hrát a nakonec i rozhodnout !!!!!
Po veliké bouřce v kabině a po třech změnách v sestavě jsme měli neustále míč, ale argentinská defenziva nás pustila jen do jedné vážnější akce, bohužel Horáček tváří v tvář brankáři vyrovnat nedokázal. NA druhé straně jedinou šanci Argentiny zlikvidoval Klíma. Tři minuty před koncem jsme začali hrát se Slukou jako s brankářem. Výborně hrající soupeř nám ale nic nedovolil a její kapitán Sanchez potrestal naše zaváhání v rozehrávce svým druhým gólem.
Škoda, nedokázali jsme zopakovat výkon s Iránem, objektivně je však třeba přiznat, že soupeř byl ve všech směrech lepší a zejména její obranná fáze nám vysloveně nesedí, když jsme jim za dva zápasy dali jen jeden gól z penalty a střely, šance by se daly spočítat na prstech jedné ruky ...
