Čeští fotbaloví reprezentanti zvítězili ve svém předposledním utkání v kvalifikaci pro mistrovství světa na Maltě 1:0 a udělali tak další krok ke třetímu místu ve skupině. Prokletí ostrova ve Středozemním moři, na němž dva předchozí zápasy v letech 1985 a 1993 skončily bezbrankovými remízami, prolomil Radek Bejbl. I tentokrát však tým, patřící jen do evropského podprůměru, nadělal rozpačitě hrajícímu favoritovi hodně starostí. Skutečnost, že o výsledku rozhodla jedna ze dvou střel, mířících mezi tyče, hovoří za všechny komentáře.
Trenér Dušan Uhrin se nakonec rozhodl pro hodně ofenzivní pojetí a poslal na hřiště hned tři útočníky, i když Šmicer se postavil na pravý kraj středové řady. Na hrbolatý terén se tentokrát hráči rozhodně vymlouvat nemohli, přesto se jim kombinace příliš nedařila a soupeře pod tlak nedostali. Malťané, kteří se naposledy radovali z vítězství před více než dvěma lety v utkání s Albánií, nechtěli jen bránit. Ve 13. minutě dokonce přečíslili českou obranu a Srníček zasahoval v poslední chvíli před nabíhajícím Zahrou.
Češi často ztráceli míče nepřesnými přihrávkami a útočníci se k ničemu nedostali. Lokvence si vzal na starost nejvyšší z ostrovanů Debono a dokonale ho přikryl, i když občas za cenu chytání za dres. Kuka se nemohl setřást zkušeného Vellu, který svým 82. reprezentačním startem překonal maltský rekord. Za první půlhodinu hosté ani jednou nevystřelili na branku, ojedinělý pokus Svobody z přímého kopu skončil ve zdi. Nespokojený Uhrin poslal rozvičovat Ulicha, jehož premiéru na poslední chvíli odložil.
Až ve 32. minutě oživil Šmicer vzpomínky na Anglii - unikl po pravém křídle a jeho centr poslal Bejbl hlavou do sítě. Prognózy o tom, že inkasovaný gól Malťany obvykle zlomí, se však nenaplnily. A diváci v poloprázdném hledišti, v němž se proháněl ostrý vítr, překvapeně zjišťovali, že si jejich hráči v rychlosti ani technice nijak nezadají s vicemistry Evropy. Těsně před přestávkou Šmicer vysunul Kuku, ale ten se střelecké smůly nezbavil.
Do druhého poločasu přišel místo zraněného Němce Kozel, kapitánskou pásku převzal Kuka, ale úvod opět patřil domácím. Ve 48. minutě se Suda protáhl kolem Svobody, ale Srníček chladnokrevně vyrovnání zabránil. Poté, co Lokvence vystřídal Ulich, se Šmicer vysunul na hrot a v 62. minutě se po ideální kolmé přihrávce Slončíka dostal do šance, ale jeho slabá střela byla pro brankáře Muscata snadným soustem.
S přibývajícími minutami se Češi stále víc usazovali před maltskou brankou, ale to už domácí bránili minimálně v deseti. Bejbl zkusil střelu z dálky, neustále aktivní Šmicer pronikl do šestnáctky, tentokrát v nápřahu přidal na důrazu, ale pro změnu špatně zamířil. Přesnou mušku neměl ani Ulich, když se deset minut před koncem prokličkoval na dostřel branky. Hosté usilovali o potvrzení náskoku, Slončík se neúnavně snažil něčímsoupeře překvapit, ale proti zhuštěné obraně to nešlo.
Naštěstí pokusy domácích o brejky končily v ofsajdové pasti, nebo na dobře organizované obraně a tříbodový zisk nebyl nijak vážně ohrožen. Po závěrečném hvizdu si Uhrinovi svěřenci oddechli, nepříjemná povinnost byla splněna. V závěrečném utkání proti Slovensku v Praze by však středeční výkon asi k úspěchu nevedl.